Proč ráno vstáváš z postele?

Když se na tuhle otázku zeptám lidí, často mi odpoví něco ve smyslu:

„Abych se postarala o děti.“

„No, protože musím do práce.“

„Tak, přece nemůžu celý den ležet v posteli.“

Zkuste se ale nad touhle otázkou zamyslet z trošku hlubšího pohledu. Proč ráno vstáváte z postele? Co vás motivuje k tomu vstát a žít svůj život?

Odpověď na tuhle otázku je jedna z věcí, na kterou přicházíme v rámci Ikigai koučinku. Hledáme vlastně takovou mantru, kterou když si ráno řeknete, tak vás to nakopne energií. Pro mě bylo překvapením, jakou sílu taková mantra má. Každý má svou, jedinečnou a každý ví, co se za tou jeho mantrou skrývá. Posdílím s vámi teď zase větší kousek sebe a napíšu vám svou mantru. Moje věta je: Tvořím život svých snů. A v této větě je pro mě obsaženo úplně vše.

Po ukončení svého Ikigai procesu jsem měla hned několik příležitostí si vyzkoušet, jak ta mantra funguje. Stačí jedna noc, kdy malá slečna špatně spí a ráno mám fakt problém otevřít oči. Kdo máte malé děti, tak víte. A víte, že vstát prostě musíte. No a když už vstávat musím, tak radši s pozitivní energií a dobrým naladěním.

Cesta k objevení téhle mantry vedla přes hluboké poznání sebe samé, mých přesvědčení, vášní, hodnot a zkušeností. Každá žena, která se mnou prošla výcvikem Ikigai koučky, má svou unikátní mantru, která odráží její bytost a její vnímání světa. A každá jedna mantra je nádherná. Všechny věříme v hlubší smysl tohoto života a naší existence v tomhle světe, v tomhle těle. A náš čas tady na zemi je velmi omezený, jenom to spousta lidí nevidí. Nebo spíš nechce vidět.

Já vím, zní to jako klišé. Ale já opravdu věřím tomu, že náš život má takový smysl, jaký mu sami dáme. Jak říká Jitka Zoderová. Věřím, že věci nejsou černobílé a nezáleží ani tak na tom, co se nám děje, jako na tom, jak se na to díváme. Slyšela a zkoušela jsem různé techniky, jak to udělat, aby se člověku ráno vstávalo dobře. Aby se pozitivně naladil na celý den.

A upřímně?

Když se vzbudím nevyspalá a jediné co si přeju je zavřít oči a pokračovat dál ve spánku, tak mi vizualizace toho, jaký budu mít krásný den nepomáhá. Nepomáhá mi ani říkat si, že bude super den.

Co mi pomáhá je chvíli prostě být. Vnímat ráno všemi smyly a procítit si vděčnost za to, že můžu. Že můžu pomazlit svoje děti, dívat se, jak otevřou oči a už něco melou. Vděčnost, že mám krásnou pohodlnou postel, ze které se mi nechce. Že mám domov, ve kterém se cítím v bezpečí. A v tomhle naladění si řeknu svou mantru.

Napište mi, co pomáhá vám vstát ráno z postele s radostí.